PONDĚLNÍ GLOSY 9.07.2007
Miroslava Macka
Zdeněk Červenka, který prožil většinu svého života ve Švédsku a ne stará kolena se pustil do psaní "senzačních" románů, byl hostem Radiožurnálu a mj. se rozpovídal o hrdosti Švédů na to, že léta a léta dávali jedno procento HDP na pomoc rozvojovým zemím. Pak však pokračoval: teď už to tak není, protože se zjistilo, že polovina pomoci se ihned rozkradla a byla kolem toho hrozná korupce. A kupříkladu v Tanzanii měli ve státním rozpočtu kolonku "pomoc ze Švédska" a vůbec se nesnažili.
Tak na co, byli, xakru, ti Švédové tak hrdí? Ta otázka, jak jinak, v rozhovoru nepadla...
Moc se mi líbila odpověď Lucie Talmanové (v rozhovoru pro Magazín MF Dnes) na otázku, jak skloubí práci poslankyně se starostí o miminko a zda jí nebude líto dítě opouštět. Citovala totiž nejmenovanou kolegyni, která jí poradila následující: Až se tě na to někdo zeptá, nezapomeň říct, že za tu dobu, co tady sedíme, "porodilo" několik našich kolegů a nikdo se jich neptal, jak skloubí povinnost otce s mandátem poslance.
Michal Vieweg se mi připomněl rozhovorem s pí. Hůlkovou v Radiožurnálu. Padla také zmínka o jeho novém románu "Andělé všedního dne". Což mi připomnělo krátký epigram ne tak velkého velikána české literatury Jiřího Wolkera, namířený k mladým autorům. Tady je:
Jste-li už muži dospělí,
nemilujte se s anděly.
Andělé sic jak krásné ženy
potulují se oblohou,
však mají ňadra pouze z pěny
a děti rodit nemohou.
Tak hodí se jen pro mládence
ke skrytí jejich impotence.
Určitě si nezapomeňte na www.blog.idnes.cz přečíst moje nepolitické texty ze dnů volna:
"Na pozadí záleží a ne, že ne!", "O tom, že drzé čelo je (někdy) lepší než poplužní dvůr", "Vzpomínka na anglického romantického básníka Percyho Bysshe Shelleyho" a "Nerozmarné rozjímání o štěstí, té mušce jenom zlaté".
Tak na co, byli, xakru, ti Švédové tak hrdí? Ta otázka, jak jinak, v rozhovoru nepadla...
Moc se mi líbila odpověď Lucie Talmanové (v rozhovoru pro Magazín MF Dnes) na otázku, jak skloubí práci poslankyně se starostí o miminko a zda jí nebude líto dítě opouštět. Citovala totiž nejmenovanou kolegyni, která jí poradila následující: Až se tě na to někdo zeptá, nezapomeň říct, že za tu dobu, co tady sedíme, "porodilo" několik našich kolegů a nikdo se jich neptal, jak skloubí povinnost otce s mandátem poslance.
Michal Vieweg se mi připomněl rozhovorem s pí. Hůlkovou v Radiožurnálu. Padla také zmínka o jeho novém románu "Andělé všedního dne". Což mi připomnělo krátký epigram ne tak velkého velikána české literatury Jiřího Wolkera, namířený k mladým autorům. Tady je:
Jste-li už muži dospělí,
nemilujte se s anděly.
Andělé sic jak krásné ženy
potulují se oblohou,
však mají ňadra pouze z pěny
a děti rodit nemohou.
Tak hodí se jen pro mládence
ke skrytí jejich impotence.
Určitě si nezapomeňte na www.blog.idnes.cz přečíst moje nepolitické texty ze dnů volna:
"Na pozadí záleží a ne, že ne!", "O tom, že drzé čelo je (někdy) lepší než poplužní dvůr", "Vzpomínka na anglického romantického básníka Percyho Bysshe Shelleyho" a "Nerozmarné rozjímání o štěstí, té mušce jenom zlaté".