STŘEDEČNÍ GLOSY 6.01.2010
Miroslava Macka
Prezident Klaus dnes poobědvá s předsedou ODS Topolánkem a budou se bavit hlavně o rozpočtu. Šli by krásným příkladem úspor státního rozpočtu, kdyby si ten oběd zaplatili...
Exprezident Havel půjde na čínské velvyslanectví podpořit čínského disidenta. Doufejme, že na sobě nebude mít polovinu oblečení z Číny...
A tak jsem zase po delším čase využil služeb Českých drah. V mém domovském městě je nové nádraží: s prodejnou tiskovin, kde se tři lidé už mačkají, ovšem hala je velká, s dvěma oddělenými čekárnami. Po zakoupení jízdenky 1. třídy jsem zamířil do prázdné čekárny...tedy prázdné: na lavici se rozvaloval opilý bezdomovec a vstoupit se kvůli příšernému puchu nedalo. V druhé čekárně byli dva tři cestující zřejmě bez čichu a další páchnoucí bezdomovec. I šel jsem se zeptat na informace, co učiní: nic, nic, nic, neboť když zavolají policii, tak ta je vyvede ven a odjede a oni ihned zase zalezou dovnitř....i oněměl jsem nad službami Českých drah i policie, která mne ani nechrání, ani nepomáhá, ač platím daně jako mourovatý.
Po příjezdu vlaku jsem klusal dvě stě metrů zasněženým uklouzaným nástupištěm, neboť vagon první třídy je zásadně zařazován na začátek či konec vlaku, aby si ti zbohatlíci nevyskakovali. Když jsem míjel jídelní vůz, průvodčí na mě zahalekal: Jestli jdete do jedničky, tak tam ani nechoďte, dnes jede starý, příšerný a smradlavý vagon, nastupte si raději do jídelního vozu. Poslechl jsem ho, vypil dva sáčkové čaje nevalné kvality za 25.- Kč hrnek a vystoupil s tím, že na Českých drahách je zapotřebí vyřešit jeden jediný drobný problém: kam umístit nálož.
A podnik bez takto skvělých manažerů prodat za korunu Švýcarským drahám, pokud by ovšem vůbec měly zájem....
Exprezident Havel půjde na čínské velvyslanectví podpořit čínského disidenta. Doufejme, že na sobě nebude mít polovinu oblečení z Číny...
A tak jsem zase po delším čase využil služeb Českých drah. V mém domovském městě je nové nádraží: s prodejnou tiskovin, kde se tři lidé už mačkají, ovšem hala je velká, s dvěma oddělenými čekárnami. Po zakoupení jízdenky 1. třídy jsem zamířil do prázdné čekárny...tedy prázdné: na lavici se rozvaloval opilý bezdomovec a vstoupit se kvůli příšernému puchu nedalo. V druhé čekárně byli dva tři cestující zřejmě bez čichu a další páchnoucí bezdomovec. I šel jsem se zeptat na informace, co učiní: nic, nic, nic, neboť když zavolají policii, tak ta je vyvede ven a odjede a oni ihned zase zalezou dovnitř....i oněměl jsem nad službami Českých drah i policie, která mne ani nechrání, ani nepomáhá, ač platím daně jako mourovatý.
Po příjezdu vlaku jsem klusal dvě stě metrů zasněženým uklouzaným nástupištěm, neboť vagon první třídy je zásadně zařazován na začátek či konec vlaku, aby si ti zbohatlíci nevyskakovali. Když jsem míjel jídelní vůz, průvodčí na mě zahalekal: Jestli jdete do jedničky, tak tam ani nechoďte, dnes jede starý, příšerný a smradlavý vagon, nastupte si raději do jídelního vozu. Poslechl jsem ho, vypil dva sáčkové čaje nevalné kvality za 25.- Kč hrnek a vystoupil s tím, že na Českých drahách je zapotřebí vyřešit jeden jediný drobný problém: kam umístit nálož.
A podnik bez takto skvělých manažerů prodat za korunu Švýcarským drahám, pokud by ovšem vůbec měly zájem....