ÚTERNÍ GLOSY 23.03.2010

Miroslava Macka
Čtenář glos L. mi napsal:
Pokusme se interpretovat to, co Topolánek vlastně řekl. Možná neohrabaně, ale dostatečně jasně. Nezáleží na tom, zda jste Žid (Fischer) nebo homosexuál (Slamečka), ale na charakteru. Vím, není to sexy interpretace, ale dle mne správná.
Topolánka neobhajuji, považuji jej za zkázu ODS, ale to neznamená, že musím s tím, co tady mediální mafie provádí, souhlasit.
Moje poznámka: V politice bohužel nezáleží na tom, co jste chtěl říct a jak jste to řekl, ale jak to interpretují media. Václav Klaus také nikdy neřekl, že nezná špinavé peníze, řekl jen, že nezná v rámci malé privatizace metodu, jak odlišit špinavé peníze od těch čistých...a dodnes přetrvává v povědomí lidí jen ten mediálně zkreslený výrok. Jenže: to se nám může nelíbit, ba můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím naděláme...
Co je ovšem na celé věci nejpříšernější: někdo si nahrával Topolánkovo nezávazné plácání mezi focením, o kterém se určitě nedomníval, že by mohlo být zveřejněno a promtně část poskytnul bulváru! A tuto sviňárnu zcela konkrétní osoby nikdo ani slůvkem neodsoudí! Málem hrdina, co? Fuj, třikrát fuj!
Topolánek je ovšem buranský naiva, což je ovšem pro politiku někdy výhodná, někdy ale diskvalifikující vlastnost. Proto také politikové produkují jen ušlechtilé korektní kecy, byť si dozajista v duchu myslí ještě horší věci než Topol...

A třikrát fuj Přemyslu Sobotkovi, jeho "hrdinné" kopnutí do upadlého předsedy si zaslouží stejného, ne-li většího, odsudku, než Topolánkovo pouštění si huby na špacír... Rytířskost vymizela nejen z politiky, ale i ze života a podrazáctví všeho druhu nikomu nevadí...

A připomenutí všem členům vedení ODS: Jediné racionální změny v politické straně se dají udělat po prohraných volbách. Což jste neučinili. Kdo z Vás se dnes chytá za nos?

Čtenář glos p. D. mi napsal:
Díval jsem se v neděli na část diskusního pořadu a připadalo mi to, jako když se sejde pár dobrých přátel na partičku bridge. Zástupce nemocnic, předseda lékařské komory, ředitel VZP a do toho sekundovala paní ministryně. A všichni si navzájem sborem potvrdili, že nejlepší řešení pro zdravotnictví bude, když se opět zvednout sazby za pojištěnce hrazené státem. Toto řešení prostě vyhovuje všem. Až na jedinou drobnou skupinku, která je tak malá, že ani zastoupení v této "diskusi" neměla. A sice skupina daňový poplatník.
Mně, jako zástupci této skupiny, zpomněli tito diskutující vysvětlit, kam a na co tyto peníze potečou! Ani jediné slovo nepadlo k tomu, že by nemocnice a zdravotnická zařízení měla také šetřit a důsledně hlídat své náklady.
Že hospodaření mnohých státních a krajských nemocnic je absolutně neprůhledné a plné jednorázových dotací bez kontroly toho, na co byly tyto dotace využity.

Druhým návrhem, na kterém se všichni shodli, je zavedení spoluúčasti pacienta na léčení.
Jaké zavedení?
Vždyť ta už je tu přeci dlouho, jen se tak nesmí oficiálně nazývat, protože to ubírá politické body.
Všem chronicky nemocným pacientům, které znám (včetně mě) se zvedly doplatky za užívané léky. Ale nereptám, protože vím, že na rozdíl od těch jediných bez doplatku (které jsem také měl) mi tyhle pomáhají.
Taktéž za pobyt v nemocnici si pacient dnes zaplatí i za stravu, ačkoliv je pouze na infuzích. Ale dobrá, třeba tu porci jídla přidají někomu jinému.
Na druhou stranu si však nesmím připlatit, abych byl na vyšetření přijat bez čekání, případně v jiné než ordinační hodiny, ačkoliv se tak neoficiálně stejně děje.

Raději jsem televizi vypnul a šel si užívat krásného jarního dne. To mělo na moje zdraví rozhodně blahodárnější vliv, než slova paní ministryně.