PÁTEČNÍ GLOSY 20.12.2013
Miroslava Macka
Na zimní olympiádě nebude USA reprezentovat prezident Obama ani žádný jiný čelný představitel státu. Američané vyšlou do Soči oficiální delegaci, již povedou osobnosti z řad gayů a leseb.
Moskva americké rozhodnutí nekomentovala, já ano: Sportovní výkony Obamy a dalších čelných amerických představitelů by byly stejně zcela pominutelné.
Politolog Oskar Krejčí:
Celý úspěch ANO je výsledkem vytvořené nálady, nikoli nějakých sociálních kořenů toho hnutí. Ono to ani není hnutí, je to v podstatě družina kolem jednoho feudálního pána. Pravděpodobnost, že ANO je hnutím na jedno použití, je momentálně mnohem vyšší, než že uspěje i v dalším volebním období.
Pavel Skramlík:
Pan Sobotka řekl, že "malé zdržení" při sestavování vlády ve vztahu k obsazení ministerstva zemědělství (ČSSD kontra KDU-ČSL) "stojí za to". Ba, že stojí: ministerstvo zemědělství má rozpočet 50 miliard, hraje jednu z hlavních rolí v otázce církevních restitucí, řídí Ústřední pozemkový úřad, celý rezort potravinářství, patří pod něj státní podnik České lesy, jímž protékají miliardy a utíkají stamiliony. To fakt stojí za malé zdržení.
Čtenář glos K. P. mi napsal:
Souhlasím se vším podstatným, co napsal pan J. Ch. A zároveň si dovolím vyslovit názor, že se vlastně mýlí. Naše demokracie to nikam negativně nedopracovala. To, co zde máme, je demokracie.
Již staří Řekové považovali demokracii za jeden z nejhorších možných systémů vládnutí. Vždyť dát do rukou moc hloupé většině, je samo o sobě hloupé. A bohužel v davu i Ti největší duchové hloupnou nebo jejich hlas zaniká na hranici neslyšitelnosti. Vždyť jak jinak by mohl „nejkulturnější“ národ Evropy zcela demokraticky zvolit do svého čela Hitlera? A proč podle kritiků nejbystřejší mozky světa vzývají různé verze marxismu-leninismu a k moci dostávají, anebo explicitně podporují Stalina, Lenina, Mao Ce-Tunga, Gottwalda, Che Guevara a ještě se jimi chlubí na svých tričkách?
Jen jsme si totiž popletli pojmy. Tak, jak se v této postrousseauovské stává. Z demokracie jsme učinili modlu, přitom jsme naprosto zapomněli, že má ten význam, jaký má – vláda lidu. Nikoli svobody, spravedlnosti, práva či čehokoli jiného. To, že v ní ještě občas tyto pojmy probleskují a vlastně demokracii v pravém slova smyslu deformují, je prozatímní štěstí inteligentní menšiny, která kdysi do nejrůznějších pravidel tyto pojmy vetknula a jaksi ze setrvačnosti tam zůstaly. Jak jinak by jednotlivý volič chtěl vyrovnaný rozpočet a volil ty, kteří jej nikdy nedosáhnou? Jak jinak by chtěl méně byrokracie a přitom dal hlas těm, kdo jí zvětší? Jak jinak by chtěl čím dál více osobní svobody, ale podporoval ty, kteří jej pouze chtějí vést a diktovat mu?
Dnešní doba je o něčem jiném. Je to o čím dál větším vítězstvím demokracie nad výsadami svobody, spravedlnosti a práva. A to je to nad, čím naříkáme, co kritizujeme a čeho se máme velmi, ale velmi bát. A co příliš málo bráníme a co brzy asi ztratíme…
Čtenář glos I. K. :
I já jsme zastáncem toho, že všeobecné volební právo, tak jak je praktikováno v současnosti, není úplně v pořádku. Ale stanovení oné pomyslné čáry, od kdy by se už nemohl nikdo účastnit ve volbách, je však dosti problematické. Podle jakého parametru nastavit onu dělící linii? A navíc někoho zcela vyloučit z možnosti hlasovat - projevit svůj osobní názor na věci veřejné - mi přijde tak nějak příliš "nedemokratické".
Co takhle ponechat hlasovací právo všem občanům země, ale váha hlasu by se odvíjela od množství finančních prostředků odvedených na daních státu každým jednotlivcem? Prostě ten, kdo více přispívá do společné kasy, má zákonitě větší právo se více vyjadřovat k tomu, jak tyto prostředky budou spravovány, přesněji, vyjadřovat se s větší váhou svého hlasu.
Když se někdo po celou dobu spoléhá na to, že jiní platí jeho existenci (rozuměj čerpá výhody z řady sociálních příspěvků, či nic společnosti neodvádí, jen zatěžuje systém), je nanejvýš spravedlivé, aby také i v podílu na řízení se více spolehl na ty, kteří mu toto vše svou výkonností umožňují.
V současném systému ovládnout masy nepřemýšlejících lidí a tím umožnit všechny ty nešvary popisované panem J.Ch., je přeci tak snadné. Stačí slíbit odpuštění 30 korun českých a obrátíte politické rozložení v zemi o 180 stupňů, nebo vlastnit nějaké noviny, v nich dbát o správné vykreslení svého vybraného představitele a v dostatečném nákladu je rozdávat u vchodů do hyper/super/ a kdovíjakých marketů, či slíbit všeobecná referenda všech ke všemu, zaštítit se uchu lahodícími hesly, bez ohledu ber, kde ber...
Opravdu je nejvyšší čas, s tím něco udělat. Pokud budou i nadále přeneseně rozhodovat výhradně zástupy populisticky omámených nemakačenků, tak "pánbůh" s námi.
Jarda Polanský na facebooku:
Když se dívám na složení těch "proevropských sil", co bojují za lepší unijní zítřky na Ukrajině, napadá mě, že si jen tak cvičně pustím ten díl Majora Zemana, kde mladý Honza honí Banderovce.
Psychiatr Oldřich Vinař:
Mnoho experimentů ukázalo, že nejen pro člověka, ale i pro jiné živé bytosti je odměnou vyšší aktivita dopaminu v mozku. Známe nemalé struktury v mozku, o kterých mluvíme jako o okruzích odměny. Příroda to zařídila tak, že odměnou je to, co vede k zachování jedince a druhu. Jedinec se zachovává při životě tím, že jí a pije. Lidský druh se zachovává rozplozováním. Jsme-li zdraví, je nám odměnou dobře se najíst a mít dobrého sexuálního partnera.
Moskva americké rozhodnutí nekomentovala, já ano: Sportovní výkony Obamy a dalších čelných amerických představitelů by byly stejně zcela pominutelné.
Politolog Oskar Krejčí:
Celý úspěch ANO je výsledkem vytvořené nálady, nikoli nějakých sociálních kořenů toho hnutí. Ono to ani není hnutí, je to v podstatě družina kolem jednoho feudálního pána. Pravděpodobnost, že ANO je hnutím na jedno použití, je momentálně mnohem vyšší, než že uspěje i v dalším volebním období.
Pavel Skramlík:
Pan Sobotka řekl, že "malé zdržení" při sestavování vlády ve vztahu k obsazení ministerstva zemědělství (ČSSD kontra KDU-ČSL) "stojí za to". Ba, že stojí: ministerstvo zemědělství má rozpočet 50 miliard, hraje jednu z hlavních rolí v otázce církevních restitucí, řídí Ústřední pozemkový úřad, celý rezort potravinářství, patří pod něj státní podnik České lesy, jímž protékají miliardy a utíkají stamiliony. To fakt stojí za malé zdržení.
Čtenář glos K. P. mi napsal:
Souhlasím se vším podstatným, co napsal pan J. Ch. A zároveň si dovolím vyslovit názor, že se vlastně mýlí. Naše demokracie to nikam negativně nedopracovala. To, co zde máme, je demokracie.
Již staří Řekové považovali demokracii za jeden z nejhorších možných systémů vládnutí. Vždyť dát do rukou moc hloupé většině, je samo o sobě hloupé. A bohužel v davu i Ti největší duchové hloupnou nebo jejich hlas zaniká na hranici neslyšitelnosti. Vždyť jak jinak by mohl „nejkulturnější“ národ Evropy zcela demokraticky zvolit do svého čela Hitlera? A proč podle kritiků nejbystřejší mozky světa vzývají různé verze marxismu-leninismu a k moci dostávají, anebo explicitně podporují Stalina, Lenina, Mao Ce-Tunga, Gottwalda, Che Guevara a ještě se jimi chlubí na svých tričkách?
Jen jsme si totiž popletli pojmy. Tak, jak se v této postrousseauovské stává. Z demokracie jsme učinili modlu, přitom jsme naprosto zapomněli, že má ten význam, jaký má – vláda lidu. Nikoli svobody, spravedlnosti, práva či čehokoli jiného. To, že v ní ještě občas tyto pojmy probleskují a vlastně demokracii v pravém slova smyslu deformují, je prozatímní štěstí inteligentní menšiny, která kdysi do nejrůznějších pravidel tyto pojmy vetknula a jaksi ze setrvačnosti tam zůstaly. Jak jinak by jednotlivý volič chtěl vyrovnaný rozpočet a volil ty, kteří jej nikdy nedosáhnou? Jak jinak by chtěl méně byrokracie a přitom dal hlas těm, kdo jí zvětší? Jak jinak by chtěl čím dál více osobní svobody, ale podporoval ty, kteří jej pouze chtějí vést a diktovat mu?
Dnešní doba je o něčem jiném. Je to o čím dál větším vítězstvím demokracie nad výsadami svobody, spravedlnosti a práva. A to je to nad, čím naříkáme, co kritizujeme a čeho se máme velmi, ale velmi bát. A co příliš málo bráníme a co brzy asi ztratíme…
Čtenář glos I. K. :
I já jsme zastáncem toho, že všeobecné volební právo, tak jak je praktikováno v současnosti, není úplně v pořádku. Ale stanovení oné pomyslné čáry, od kdy by se už nemohl nikdo účastnit ve volbách, je však dosti problematické. Podle jakého parametru nastavit onu dělící linii? A navíc někoho zcela vyloučit z možnosti hlasovat - projevit svůj osobní názor na věci veřejné - mi přijde tak nějak příliš "nedemokratické".
Co takhle ponechat hlasovací právo všem občanům země, ale váha hlasu by se odvíjela od množství finančních prostředků odvedených na daních státu každým jednotlivcem? Prostě ten, kdo více přispívá do společné kasy, má zákonitě větší právo se více vyjadřovat k tomu, jak tyto prostředky budou spravovány, přesněji, vyjadřovat se s větší váhou svého hlasu.
Když se někdo po celou dobu spoléhá na to, že jiní platí jeho existenci (rozuměj čerpá výhody z řady sociálních příspěvků, či nic společnosti neodvádí, jen zatěžuje systém), je nanejvýš spravedlivé, aby také i v podílu na řízení se více spolehl na ty, kteří mu toto vše svou výkonností umožňují.
V současném systému ovládnout masy nepřemýšlejících lidí a tím umožnit všechny ty nešvary popisované panem J.Ch., je přeci tak snadné. Stačí slíbit odpuštění 30 korun českých a obrátíte politické rozložení v zemi o 180 stupňů, nebo vlastnit nějaké noviny, v nich dbát o správné vykreslení svého vybraného představitele a v dostatečném nákladu je rozdávat u vchodů do hyper/super/ a kdovíjakých marketů, či slíbit všeobecná referenda všech ke všemu, zaštítit se uchu lahodícími hesly, bez ohledu ber, kde ber...
Opravdu je nejvyšší čas, s tím něco udělat. Pokud budou i nadále přeneseně rozhodovat výhradně zástupy populisticky omámených nemakačenků, tak "pánbůh" s námi.
Jarda Polanský na facebooku:
Když se dívám na složení těch "proevropských sil", co bojují za lepší unijní zítřky na Ukrajině, napadá mě, že si jen tak cvičně pustím ten díl Majora Zemana, kde mladý Honza honí Banderovce.
Psychiatr Oldřich Vinař:
Mnoho experimentů ukázalo, že nejen pro člověka, ale i pro jiné živé bytosti je odměnou vyšší aktivita dopaminu v mozku. Známe nemalé struktury v mozku, o kterých mluvíme jako o okruzích odměny. Příroda to zařídila tak, že odměnou je to, co vede k zachování jedince a druhu. Jedinec se zachovává při životě tím, že jí a pije. Lidský druh se zachovává rozplozováním. Jsme-li zdraví, je nám odměnou dobře se najíst a mít dobrého sexuálního partnera.