PONDĚLNÍ GLOSY 7.09.2015

Miroslava Macka
Ledva jsem se vrátil z ostrova, na němž jsem během pobytu nezaslechl ani jednou slovo uprchlík či imigrant, ihned po návratu jsem byl doslova zasypán komentáři k srdceryvnému obrázku utopeného chlapce nešťastného Syřana, který prchal s rodinou před jistou smrtí.
Jsa, mezi jinými, milovníkem filmu „Vrtěti psem“, zapátral jsem po reálném pozadí fotografie, která má změnit svět.
Otec s rodinou a dvěma dětmi odešel ze Sýrie do Turecka (od roku 1952 člen NATO) v roce 2012. Poté jeho sestra, žijící v Kanadě, zaplatila převáděčské mafii, aby jej s rodinou dopravila do Německa, kde si chtěl nechat opravit zuby. Cestou do Makedonie se člun převrhnul a jeho žena s dvěma dětmi v moři nepřežila. Jedinou plovací vestu měl na sobě ovšem jen otec, kupodivu nikoliv jeho žena, jak by jeden očekával.
Navíc vše budí dojem jakési inscenace, neboť ihned po nálezu chlapcova těla se do světa rozletělo jeho jméno. A namísto okamžitého obvinění z jednání, které zapříčinilo smrt tří lidí, je částí medií kupodivu oslavován jako jakýsi hrdina.
Emocionální vymývání mozků dosáhlo obludných rozměrů.

Nemohu se zbavit dojmu, že ti stejní lidé, kteří chodí demonstrovat na podporu přijímání nelegálních imigrantů jsou titíž, kteří halasně vítali „arabské jaro“.

Fotografie vnitřku autobusů, které převážely nelegální imigranty z Maďarska do Rakouska, pak názorně dokládají, co zblblou Evropu čeká. Nakoukněte na web, neboť stále platí staré římské „praemonitus - praemunitus“.

Některé stručné zprávy mají vysokou vypovídací hodnotu. Kupříkladu ta, že společnost China Enegry Company Limited vybuduje svoji evropskou centrálu v pražské budově kdysi slavné Živnobanky.