ČTVRTEČNÍ GLOSY 25.04.2019

Miroslava Macka
Neměla by být věta „Důkazní břemeno leží na žalované straně“ již sama o sobě trestná?

A už je to opět tady: „Stát musí zaplatit 12 milionů za likvidační stíhání“, zní novinový titulek. O co jde? V roce 1996 začala policie trestně stíhat dva bratry za údajné krácení daně, které se ovšem nepotvrdilo. Ti podali už v roce 2004 žalobu na ministerstvo spravedlnosti, neboť jim policejní zásah znemožnil další podnikání a přinesl nemalou škodu a zánik firmy. Teď se konečně dočkali odškodnění. To ovšem zaplatíme z našich daní my všichni a nikoliv ti, kteří je neprávem začali trestně stíhat. Kdy už konečně přestaneme hradit nezodpovědnou či šlendriánskou práci někoho jiného?

Ministerstvo kultury poptává vytvoření nového rejstříku církví a náboženských společností. Za 58,3 milionu korun na pět let má vzniknout systém, který bude možné v budoucnu snadno rozšířit.
Tak tomu říkám účelné a hospodárné využití našich daní!

Německé dámské a dívčí časopisy přicházejí s novinkou: radami, jak ošetřit řeznou či bodnou ránu. Kupodivu ten nejjednodušší způsob, totiž kulku do čela útočníka, kupodivu nenabízejí.

V časopisu Týden pléduje Pavel Baroch za zjednodušení mateřského jazyka, doporučuje „postupné ukrajování“ a radí začít s mě/mně.
Jsem zásadně proti, neboť se tím připravíme o jednu z rychlých informací o osobě píšícího: kdo si není schopen zapamatovat jednoduché pravidlo užití mně, mi, mne, mě a dělá zbytečné hrubky, bude „flink“ i ve zbytku konání…

Čtenář glos J. Z. mi napsal:
V Boršicích zjevně vůbec netuší, že poslanci lze dát přes držku jedině prostřednictvím pana předsedajícího.

Čeština je jazyk vtipný:
Policie České republiky pátrá po páru útočníků Müller a Thurgau, kteří na jižní Moravě napadli poslance Feriho.