Nedělní chvilka poezie - tentokrát se Shelem Silversteinem
Sheldon Allan Silverstein, známý jako Shel Silverstein (1930 – 1999) byl americký zpěvák, skladatel kreslíř, spisovatel (hlavně dětských knížek, ale psal i divadelní hry a vynikající cestopisné črty, hlavně pro Playboy) a také básník. Vše, o čem psal, měl doslova a hlavně pořádně osobně „prožito“ a na jeho verších je to více než znát. Pro radost a potěšení jsem pro Vás přeložil jednu z jeho typických dětských básní, která ovšem jistě potěší i dospělé…
Chytrý syn
Můj táta dal mi novou tisícovku,
že chytrý jsem, tak proto prý tak jedná,
já vyměnil ji ovšem za dvě stovky,
vždyť dvě jsou přece více než-li jedna.
Pak vzal jsem je a do školy jsem běžel,
však zastavil se u hloupoučké Evy
a vyměnil je za tři padesátky,
že tři jsou více než dvě ani neví.
Pak narazil jsem na slepého Honzu,
to bylo velké štěstí, milí zlatí,
vždyť dal mi za ně dvacky celkem čtyři
a čtyři vždy víc, než-li tři přec platí.
A nakonec Vám potkám kamaráda,
když moje kroky k domovu už míří,
pět korun dal mi za ty moje dvacky,
a pět je přece vždycky víc než čtyři.
Když vrátil jsem se, řekl jsem vše otci,
ten zrudnul, tváří proběhla mu křeč,
pak zavřel oči, pokýval jen hlavou,
tak pyšný na mě, že až ztratil řeč.
Můj táta dal mi novou tisícovku,
že chytrý jsem, tak proto prý tak jedná,
já vyměnil ji ovšem za dvě stovky,
vždyť dvě jsou přece více než-li jedna.
Pak vzal jsem je a do školy jsem běžel,
však zastavil se u hloupoučké Evy
a vyměnil je za tři padesátky,
že tři jsou více než dvě ani neví.
Pak narazil jsem na slepého Honzu,
to bylo velké štěstí, milí zlatí,
vždyť dal mi za ně dvacky celkem čtyři
a čtyři vždy víc, než-li tři přec platí.
A nakonec Vám potkám kamaráda,
když moje kroky k domovu už míří,
pět korun dal mi za ty moje dvacky,
a pět je přece vždycky víc než čtyři.
Když vrátil jsem se, řekl jsem vše otci,
ten zrudnul, tváří proběhla mu křeč,
pak zavřel oči, pokýval jen hlavou,
tak pyšný na mě, že až ztratil řeč.