Nedělní chvilka poezie,
Americká dětská říkanka, kterou světově proslavila Agatha Christie ve svém románu „Deset malých černoušků“, se původně jmenovala „Deset malých Indiánů“ a byla zhudebněna roku 1868 Septimem Winnerem. O rok později ji Frank J. Green přejmenoval na „Deset malých černoušků“ a jeho pěvecká skupina ji učinila populární i za hranicemi Spojených států.
V rámci rasové korektnosti se román Agathy Christie začal vydávat též pod názvem „A nakonec nezbyl žádný" a v překladech se objevovali namísto černoušků vojáci, medvídci a dokonce i letadla. Když na Islandu vyšla kniha roku 2007 pod původním názvem, strhla se tam kolem toho vášnivá debata a vznikly různé parodie typu „Deset malých parchantů“ nebo „Deset malých bankéřů“.
Tady je můj překlad původního Greenova textu, který samozřejmě nemůže být jiný, než překlad volný.
Frank J. Green
Deset malých černoušků honil v lese medvěd,
jednoho z nich dohonil, tak zůstalo jich devět.
Devět malých černoušků kradlo hnízdo kosům,
jeden spadl ze žebře, tak zůstalo jich osm.
Osm malých černoušků neslo židle před dům
jeden přitom uklouzl, tak zůstalo jich sedm.
Sedm malých černoušků šlo jednou z horských cest,
jeden spadl do rokle, tak zůstalo jich šest
Šest těch malých černoušků chtělo poznat svět,
jeden z nich se nevrátil, tak zůstalo jich pět.
Pět těch malých černoušků pobodali štíři,
jeden z nich to nepřežil, tak zůstali jen čtyři.
Čtyři malí černoušci způsobili při,
jeden hádku nepřežil, tak zůstali jen tři.
Tři ti malí černoušci, chytit chtěli lva,
jednoho z nich sežral však, tak zůstali jen dva.
Dva ti malí černoušci zmrzli, když byl leden,
půlka z nich jen roztála, tak zůstal jen jeden.
Jeden malý černoušek vedl život řádný,
záhy ho však přejel vlak, tak nezůstal žádný.