Nedělní chvilka poezie,

Roku 1555 vychází první kniha, kterou vytiskl antverpský tiskař francouzského původu Christoph Plantin (kolem 1520 - 1589). Šlo o francouzský překlad díla Giovanniho Michela Bruta „La institutione di una fanciulla nata nobilmente“. Ve svém nakladatelství „De gulden passer“ (Zlaté kružidlo) pak za svého života vytiskl úctyhodný počet 1500 knih ve vynikající typografické úpravě (hojně používal litery Clauda Garamonda a holandské rytce).
Byl ovšem též zdatným obchodníkem, tiskl knihy jak katolické, tak protestantské, jak reformační, tak protireformační a své tři dcery provdal za knihkupce. Rod jednoho z jeho zeťů Moreta vedl pak nakladatelství až do 19. století.
Kdo by měl zájem o této bohaté rozvětvené rodině vědět podstatně více, doporučuji mu k návštěvě antverpské muzeum Plantin - Moretus, kde je možno shlédnout nejen vzácné původní vybavení dílen, ale též nepřeberné množství starožitností, včetně osmnácti rodových portrétů od Rubense.
Málokdo ovšem ví, že Christopher Plantin psal též básně. Důkazem toho budiž nádherný sonet „Štěstí tohoto světa“, který jsem si pro Vás dovolil přeložit:

Mít pohodlný dům a navíc krásný k tomu,
se spoustou stromů, jež provoňují sad,
mnohem víc vína, než dětí sobě přát,
pak mírnou, milou choť a věrnou paní domu.

Žít bez dluhů a lží, též soudců, děvek, zlomů,
sester a bratří, jež touží jenom brát,
nebát se mocných, vždy za svým pevně stát,
mít rovný, silný růst, jenž podobá se stromu.

Být prostý slávy, pokojně si žít,
nic nepřehánět, pevnou víru mít,
krotit své vášně, nebýt však k nim slepý,

mít zdravým rozumem vždy hlavu jatou,
s pokorou ovšem roubovat své štěpy
a poklidně zde čekat na zubatou.