Nedělní chvilka poezie,

Hugo Salus (1866 – 1929), pražský německý židovský básník, povoláním velmi oblíbený a úspěšný gynekolog, byl též nezaměnitelnou figurou pražského kulturního života. Jeho korzování po Příkopech ve vlajícím plášti a širáku, s houfem mladých obdivovatelů v patách, patřilo k pražskému koloritu. Byl nepopiratelným arbitrem elegantiarum soudobého literárního vkusu, mentorem začínajícího Rainera Maria Rilkeho a jeho sbírky básní, vycházející vesměs v Mnichově, dosahovaly nezřídka nákladu více než 5.000 kusů. Mezi pražskými židovskými spisovateli příliš oblíben nebyl, neboť hlásal nezbytnost asimilace s většinovou společností, jistě v tom ale také hrála roli jeho úspěšnost. Jaroslav Vrchlický mu věnoval poslední sbírku svých básní „z vděku za hodiny uchvácení“ a za zmínku stojí též to, že dvě jeho básně zhudebnil Arnold Schönberg. Dnes je velmi a velmi neprávem opomíjen a téměř zapomenut, což je nesmírná škoda.
Báseň „Sommerhimmel“ jsem pro Vás přeložil ze sbírky „Die Harfe Gottes“…

Letní obloha

Dnes ráno bylo bájně modré nebe,
lze hezčí střechu přát si v tuto dobu?
A přece večer se svou šedí zebe,
má smutnou barvu čerstvé hlíny z hrobu.

Však, člověče, ty měj jen slunce v tváři,
vždyť obloha zas bude ráno čistá,
tak užívej si svět, když modře září,
ta šedá jáma je až příliš jistá.