Nedělní chvilka poezie,

tentokrát s Hillairem Bellocem
bellocHilaire Belloc (1870 - 1953), celým jménem Joseph Pierre René Hilaire Belloc, francouzsko - anglický básník a prozaik. Narodil se ve Francii, ale po smrti francouzského otce se s ním matka Angličanka vrátila do vlasti, po celý život si však ponechal obojí občanství. Po studiu v Oxfordu se tento muž mohutného vzrůstu a vitality stal slavným jako básník, romanopisec, řečník, satirik, učenec, námořník, voják a politický aktivista. Z jeho ohromného díla vyčnívají i v dnešní době jeho satirické a religiosní verše, byl však stejně skvělým básníkem lyrickým, jak dokládá báseň „February“, kterou jsem si pro Vás dovolil přeložit.
Únor


Teď na neslyšném voze zima jede,
tím hrozným tichem ohluchlé jsou noci.
Už dobře ví, jak málo může zmoci,
tak touží zmizet mezi hvězdy bledé.
V těch tichých nocích spěme ještě chvíli:
však země se už s chvěním nadechuje
a příslib zrodu jara náhle tu je,
jak slunce z kopců zachránit nás pílí.

Pak postačí jen teplé políbení
a mladý rok se ujímá své vlády.
Též probouzíš se, vše se kolem mění,
svět usmívá se, pryč jsou staré vády,
zvuk života hned přehlušuje snění,
klid noci zmírá, ráno už je tady.