STŘEDEČNÍ GLOSY 15.09.2004
Miroslava Macka
Statistikové přepočítali český hrubý domácí produkt z let 1995 až 2003 podle pravidel EU, a hle! Rázem, škrtem pera, jsme o bilion, tedy jeden tisíc miliard korun, bohatší. Pokud to nepozorujete sami na sobě, dobře vám tak, je to vaše chyba a ne chyba statistiky. (To je ta kouzelná věda, která vás v případě, že budete mít jednu nohu v rozpálené troubě a druhou v mraznici přesvědčí, že statisticky dlíte v optimální teplotě.)
Krádeže železného šrotu ve velkém přímo z vagonů mířících do hutí, jsou na ostravských nádražích na denním (vlastně nočním) pořádku. Železničáři vždy zavolají policii, která ovšem pachatele přistihne při činu málokdy.
Navrhuji železničářům a majitelům zcizovaného šrotu jiné, mnohem efektivnější řešení, vycházející z přesvědčení, že není-li stát schopen ochránit bezpečnost svých občanů a jejich majetek, mají občané právo vzít spravedlnost do vlastních rukou.
Co tedy vyzbrojit a vycvičit pár železničářů, kteří přímo na vagonech drzé zloděje postřílí, samozřejmě v sebeobraně, neboť každý zloděj bude mít v ruce kus těžkého železa, což je jistě nebezpečná zbraň.
Jsem přesvědčen, že krádeže ustanou jako když střelí.
Na reklamu České republiky prostřednictvím televizních "zvacích" šotů, vysílaných zahraničními televizními stanicemi, se utratilo asi třicet milionů korun, efekt v podobě přílivu turistů a jejich peněz byl ovšem ve stamilionech až miliardách.
Jak dobře věděli už staří obchodníci: je třeba vyhodit nějaké peníze oknem, aby se dveřmi vracely.
Pěkně to řekl ministr průmyslu Urban, byť trošku jinými slovy: když nám Spojené státy kecaly do vývozu radiolokátorů Věra, mají teď morální povinnost odkoupit jich všech šest a ne jen jeden.
Postup ovšem měl být zcela opačný, totiž při jednání s Američany jim říct: ty radiolokátory, které odkoupíte, pochopitelně nevyvezeme jinam.
Teď je pozdě bycha honiti.
A moudro na středu, od čtenáře P.K:
Někteří lidé nemají fantazii, proto musejí mít všechno.
Krádeže železného šrotu ve velkém přímo z vagonů mířících do hutí, jsou na ostravských nádražích na denním (vlastně nočním) pořádku. Železničáři vždy zavolají policii, která ovšem pachatele přistihne při činu málokdy.
Navrhuji železničářům a majitelům zcizovaného šrotu jiné, mnohem efektivnější řešení, vycházející z přesvědčení, že není-li stát schopen ochránit bezpečnost svých občanů a jejich majetek, mají občané právo vzít spravedlnost do vlastních rukou.
Co tedy vyzbrojit a vycvičit pár železničářů, kteří přímo na vagonech drzé zloděje postřílí, samozřejmě v sebeobraně, neboť každý zloděj bude mít v ruce kus těžkého železa, což je jistě nebezpečná zbraň.
Jsem přesvědčen, že krádeže ustanou jako když střelí.
Na reklamu České republiky prostřednictvím televizních "zvacích" šotů, vysílaných zahraničními televizními stanicemi, se utratilo asi třicet milionů korun, efekt v podobě přílivu turistů a jejich peněz byl ovšem ve stamilionech až miliardách.
Jak dobře věděli už staří obchodníci: je třeba vyhodit nějaké peníze oknem, aby se dveřmi vracely.
Pěkně to řekl ministr průmyslu Urban, byť trošku jinými slovy: když nám Spojené státy kecaly do vývozu radiolokátorů Věra, mají teď morální povinnost odkoupit jich všech šest a ne jen jeden.
Postup ovšem měl být zcela opačný, totiž při jednání s Američany jim říct: ty radiolokátory, které odkoupíte, pochopitelně nevyvezeme jinam.
Teď je pozdě bycha honiti.
A moudro na středu, od čtenáře P.K:
Někteří lidé nemají fantazii, proto musejí mít všechno.