PONDĚLNÍ GLOSY 14.02.2005

Miroslava Macka
Jak vidím, během několikadenního pobytu ve Švýcarsku jsem přišel o další díl panoptika, které nejlépe shrnul v sobotních Lidovkách Josef Klíma: "Ještě nikdy od roku 1989 se premiér této země nesnažil udělat z občanů takové blbce jako nyní, kdy bezostyšně vyvedl ze svého luxusního bytu husí průvod panoptikálních figur a snaží se nám veřejně namluvit, že jsou to věrohodní svědci jeho vlastní čistoty."
Můj dodatek: bohužel jsme blbci, neboť si to necháme líbit. A nebo přece jen ne?

Jak může vládnout zemi politická strana, která neumí pořádně spočítat ani vlastní účetnictví? ČSSD drahnou dobu tvrdila, že její podzimní volební kampaň stála jen 40 milionů korun. Dnes říká, že stála milionů jednostočtrnáct.

Jako malý kluk utekl včera garážemi před novináři, čekajícími na něho před Českou televizí, Stanislav Gross. Vlastně, co to povídám? To přece jen ochranná služba soudruha premiéra vyhodnotila bezpečnostní situaci jako nestandardní, dozvěděli jsme se od mluvčí vlády Věry Duškové ( to je ta známá Roda a Simkaniče).


Jdou po mně ekonomické skupiny, prohlásil též včera Gross. Které, pochopitelně neřekl. Možná měl na mysli pojišťovnu, která tvrdí, že ji ručitelka Šárky Grossové za šestimilionový úvěr Barková podvodně připravila o ještě větší sumu.
Nejhorší pro Grosse by ovšem bylo, kdyby po něm začly jít skupiny, které si ho doposud platily.

Mimochodem, není opravdu nad to mít dobré známé: výše zmíněná Barková koupila v únoru 2003 v dražbě dům na Proseku za 11 milionů korun. Vzápětí na ni praskly kontakty na Grossovy. Za dům nezaplatila. v opakované dražbě dům vydražil za 11.5 milionu nějaký Martin Kopřiva. O tři měsíce později tento dům prodal: za 5 milionů a paní Barkové. No comment.

Daňový poradce a čtenář glos V. R. mi zaslal následující zajímavý text:
Rostislav Rod, kterému Grossův strýc František Vik dluží 900 000 korun, údajně prodal směnku za tutéž cenu předsedovi neparlamentní strany Česká pravice Michalu Simkaničovi. Simkanič v prohlášení uvedl, že koupenou směnku prý ihned poté roztrhal. Soudí, že tedy "premiér od tohoto okamžiku na základě strýcovy směnky nikomu nic nedluží de iure". Zajímavý stav, neboť podle § 6 odst. 1 zákona číslo 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti, se u pana Vika jedná o bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Pan Vik by měl v zákonné lhůtě podat přiznání k dani darovací, a protože předpokládám, že pan Vik není v příbuzenském poměru s panem Simkaničem, tak by si měl připravit 63.000,- Kč, které pošle eráru. Nicméně zůstává nezodpovězena otázka, co Mlýn či Zubr vyšťouraly na Simkaniče.


Č tenář glos P.V. mi zaslal následující řečnickou otázku:
Nemyslíte si , že by na interpelace dne 17.2.05 , mohl náš premiér odpovídat v jazyce německém?

Na Kubě žije člověk, který o sobě tvrdí, že je mu 123 let. Což mi připomnělo vtip z doby Sovětského svazu, kda také televize navštívila člověka, kterému mělo být 120 let. Na otázku, kdy a kde se narodil, začal odpovídat stařeckým hlasem:To za Velké říjnové revoluce...
Počkejte, přerušila ho redaktorka. Kdy a kde jste se narodil? To za Velké říjnové revoluce... Počkejte, to nás teď nezajímá? Kdy a kde jste se narodil? To za Velké říjnové revoluce...byl takový bordel na matrikách, že mi spletli datum narození o 50 let.


Staré české přísloví:
Koho mají oběsit, ten se neutopí.

Vážení a milí,
stále ještě máte možnost objednat si knížku, kterou jsme napsali a vydali s mojí paní a která se nazývá "Jak se stát labužníkem aneb kuchařka pro snoby (napsaná dvěma z nich), a to na adrese m.vitovcova@volny.cz
Podrobnosti a ukázka z knížky v glose ze den 20. ledna t.r.